Namų

07.09.2014 17:02

Willa pustili domů a Hannibal udělal to, po čem tak dlouho toužil. Odvezl ho domů. K nim domů. Během Willova pobytu v nemocnici odjel do jeho domu a sbalil mu oblečení, které považoval za přijatelné. Čistou náhodou vylil všechnu Willovu příšernou kolínskou do umyvadla. Náhodou.

Najal si firmu, aby přivezla všechny Willovy psy k němu. Nedokázal si představit Willa bez jeho milovaných čtyřnohých mazlíčků. Dále změnil interiér své ložnice a několika dalších místností v domě, aby vyhovoval i mladšímu muži.

Při příležitosti Willovi nepřítomnosti se zbavil jeho, pokud se to tak dalo nazývat, auta a koupil mu dvě nová. Jedním, aby mohl převážet své psy a druhé do práce. 

Do více věcí se nepletl. Chtěl, aby Will sám rozhodl, které věci si chce z jeho malého domku přivést domů. Chtěl, aby Will sám uzavřel kapitolu, kterou bylo bydlení ve Wolf Trap, a začal novou s ním v Baltimore.

Hannibal odnesl Willa do domu v náručí, přeci jen musel mladšího muže šetřit. Will se snažil protestovat, ale nebylo mu to nic platné, Hannibal byl tvrdohlavý a až příliš majetnický.

Hannibal jednou rukou otevřel hlavní dveře a s Willem v náručí vkročil do jejich domu. Nohou zavřel dveře a opatrně postavil Willa na nohy. Objal ho zezadu kolem pasu a políbil ho na ucho.

,,Vítej doma, lásko.ˮ

Will s obrovským úsměvem pootočil hlavu a Hannibala políbil.

,,Děkuji.ˮ

Hannibal vzal Willa za ruku a pomalými kroky ho vedl k zadním dveřím na zahradu, kde na Willa čekalo malé překvapení.

Will myslel, že špatně vidí, když na Hannibalově zahradě viděl dům pro psy. Byl dost velký pro dvacet psů.

,,Vím, že brzy nadejde čas, kdy domů přivedeš další členy, proto chci být připraven. Mají uvnitř namontované topení, až bude sněžit, nebude jim zima.ˮ

,,Jsem rád, že se tak staráš o naše děťátka,ˮ zasmál se Will.

Hannibal si jen povzdychl. V tu chvíli se z domku vynořila Winstonova hlava, jakmile uviděl Willa, vyběhl ven následovaný ostatními. Will si kleknul na zem a přivítal se se svojí malou rodinkou. Hannibal by to nikdy nahlas nepřiznal, ale pohled na Willa s jeho malou rodinkou byl roztomilý.  Rozhodně by si zasloužil být namalován.

Will ho zatáhl za ruku a stáhl ho k sobě na zem. Hannibal byl neskutečně rád, že na sobě neměl žádný oblek.

,,Pohlaď je, teď jsou i tvojí rodinou,ˮ pobízel Will Hannibala, který se ještě necítil úplně svůj kolem Willových psů.

Hannibal začal hladit toho nejmenšího, který se k Willovi nemohl přes zástup větších psů dostat. Iggy, jak stálo na jeho obojku, se k němu okamžitě začal lísat a vesele na něj štěkal. Hannibal se na něj pousmál a podrbal ho za ouškem. Tohoto malého si rozhodně zamiloval.

,,Měli bychom jít dovnitř, brzy začnu připravovat večeři a ty by sis měl trochu odpočinout,ˮ řekl po chvíli.

,,Dobře. Potřebuju si připravit přednášky.ˮ

Hannibal pomohl Willovi na nohy a odešel s ním do obýváku, kde ho položil na pohovku a podal mu laptop. Will mu s polibkem poděkoval a pustil se do práce.

O hodinu později se Will cpal v jídelně. Hannibalovi se velmi líbilo, že Willovi jeho pokrmy tak chutnají. Nezáleželo na tom, kolik lidí jeho jídla pochválilo, jen jeden názor byl důležitý, Willův názor.

 On a Will byli víc než lidé kolem nich. Nebyli ovce v davu, byli výjimeční, dokázali ostatními manipulovat, dosáhnout svého, vytvořit své vlastní prostředí, svá vlastní pravidla. Byli bohové.

,,Jsem rád, že ti chutná, drahý.ˮ

Will se na něj jen usmál a opět sklonil svůj pohled do talíře.

,,Jakmile ti bude líp, odstěhujeme sem i zbytek tvých věcí.ˮ

,,To nejdůležitější tu už mám,ˮ pronesl Will a Hannibal se na něj srdečně usmál. Jeho Will byl dokonalý.

,,Dojez večeři, Wille,ˮ řekl prostě. Will pohlédl do jeho očí a uviděl v nich tu známou jiskřičku.

S přikývnutím rychle dojedl svou večeři.

Hannibal Willa opatrně položil na postel, než si nad něj kleknul. Oba už byli nazí a roztoužení, toužili po tom druhém, jako by už kromě něj nic neměli.

,,Hannibale,ˮ vzdychl Will, když Hannibalovy ruce začaly důkladně prozkoumávat jeho tělo.

Hannibal se k němu jako při každém milování choval jako k uměleckému dílu. Něžně, opatrně s láskou. Jakmile jej však přemohla vášeň, veškerá něžnost a opatrnost ustoupila na minimum.

,,Williame.ˮ

Hannibal kousnul Willa do krku a pomalu strčil do jeho zadku prst. Will se prohnul v zádech a uvolnil své svaly.

,,Vypadáš k nakousnutí,ˮ pronesl Hannibal a ušklíbl se.

,,Blbe!ˮ protočil Will oči nad Hannibalovým komentářem. Vzápětí ucítil, jak jej naplňují další dva prsty. ,,Hannibale!ˮ

Hannibal si vychutnával jeho sladké steny. Po dlouhé době si opět mohl dopřát teplo Willova těla. A jestli to nebyla jedna z nejpříjemnějších věcí, kterou kdy zažil.

,,Hannibale! Hannibale!ˮ

Rád by nadále pokračoval v trýznění Willa, ale byl stejně nedočkavý. Navíc se potřeboval ujistit, že Will je stále živý, že se mu to jen nezdá, že ho ta blbá Loundsová nezabila.

Opatrně vytáhl své prsty a pak vnikl do Willa.

,,Hannibale!ˮ

Hannibal začal přirážet do Willova těla. Will se mu slastí rozpouštěl pod rukama.

,,Mylimasis! Mylimasis!ˮ šeptal a stále nedokázal uvěřit, že ta krása před ním je jen a jen jeho.

,,Hannibale!ˮ

Místnost přetékala láskyplnými myšlenkami a dotyky. V koutech mysli si oba uvědomovali, jak blízko byli opět tomu, aby toho druhého ztratili. Přežili a nyní spolu i bydlí. Strach ze ztráty se stal neustálou přítomností v jejich mysli.

S výkřikem vyvrcholili a Hannibal si lehnul k Willově boku, aby nezranil jeho stále bolavé břicho.

,,Miluju tě.ˮ

,,A já tebe.ˮ

Jack nechápal, jaký přesný význam měl jeho sen. Věděl jediné, z nějakého důvodu si musí dávat pozor na Lectera, muže, kterého považoval za kamaráda, a pravděpodobně i na Willa. Nechápal, co Lectera a Willa spojuje, že by byli milenci, jak naznačoval jejich sen? Blbost, Will byl příliš křehký a neměl rád cizí lidi. Nebo snad ne?

Nicméně rozhodl se konat následovně, požádal jiný tým, aby prozkoumal případ Rozparovače včetně všech důkazů. Nadále ze seznamu studentů vybral dva, kteří snad budou schopni jim pomoci.

Nevěděl, jestli zbytečně panikaří, nebo k tomu má rozumný důvod. Věděl však, že je lepší být připraven než překvapen.

Doufal, že Miriam Lassová a Matthew Brown budou přínosem v případu Chesapeakského rozparovače.

...........................................................

Překlad (by Google):

Namų = Domov

Mylimasis = Milovaný

Diskusní téma: Namų

Hezké, ale smutné

Tes | 10.09.2014

Kapitola je hezká, ale cítím z ni smutek. Temnota přichází... (bojim bojim)

Super kapitola

Elle | 09.09.2014

Už se těším, až se Jack dozví, že Will a Hannibal jsou pár a ještě spolu bydlí :D BTW bude zítra Život je pohádka ? :)

-

Aliya Midnight | 08.09.2014

Moc děkuju :)

palec nahoru ;)

Paulett | 08.09.2014

Skvělá kapitola. Opět palec nahoru ;)

Přidat nový příspěvek