Návštěva Institutu (Pro Astri)

21.08.2016 17:24

 

A/N: Asi sis přála něco jiného, ale tohle bylo jediné, co mě napadlo.

 

Magnus nerad navštěvoval Institut. Bylo to místo plné arogantních lovců stínů, kteří si mysleli, že byli lepší než všichni ostatní. Proto na něj také nyní házeli znechucené pohledy, když kolem nich procházel až do tréninkové haly, kde se měl nacházet jeho přítel; jediný důvod, který ho dokázal dostat do Institutu.

Prošel ještě dlouhou chodbou, než zatočil doprava a ocitl se v cíli. Měl odtud krásný výhled na svého přítele, který se momentálně nacházel v zápalu boje se svým parabataiem. Oba dva byli zpocení, bylo zjevné, že spolu bojovali už dlouho.

Jen kousek od nich seděla na žíněnce Clary a něco čmrkala do svého skicáře, Magnus by vsadil všechny své náušnice, že to byly skicy polonahého Jace.

Tiše se tedy připlížil ke Clary a přisedl si k ní.

,,Magnusi, co tady děláš?” zeptala se Clary nadšeně.

Alec uslyšel jméno Magnus a okamžitě otočil hlavu směrem k nim. Jen tak tak se pak dokázal vyhnout ráně od Jace.

,,Soustřeď se, Alecu!” upozornil ho Jace.

,,Ty máš co říkat,” protočil Alec oči a začal bojovat ještě usilovněji, aby co nejdříve bratra porazil a mohl se jít přivítat s Magnusem.

,,Alec mě pozval, neměla bys taky trénovat?” zeptal se Magnus.

,,Měla, ale Isabelle se vydala se Simonem na nákupy. Jejich skupina má zítra vystoupení a on nemá co na sebe.”

Magnus chápavě přikývl a lehce se nahnul, aby viděl do skicáře. Potěšeně se pousmál, když spatřil obrázek polonahého blonďáka.

Clary pokračovala v kreslení, zatím co Magnus pozoroval souboj před sebou. I když bylo zábavné pozorovat, jak ti dva bojují, Magnus by byl mnohem raději někde s Alecem osamotě.

Jace začal před svým bratrem couvat, ale o něco zakopl a ocitl se na zemi. Alec nad ním se začal spokojeně usmívat.

,,To není fér!” vztekal se Jace.

Magnus i Clary vstali ze svých míst a vydali se ke svým partnerům.

Magnus se vytáhl na špičky a políbil Aleca na uvítanou.

,,Ahoj,” pozdravil Aleca.

,,Ahoj,” oplatil mu Alec pozdrav a políbil ho ještě jednou.

,,To ty!” ozvalo se za nimi. Otráveně se od sebe odtrhli a pohlédli na stále se vztekajícího Jace. ,,To kvůli tobě jsem prohrál!”

,,A co jsem provedl?” zeptal se Magnus nevinně.

,,Já sám od sebe nezakopl.”

,,Jsi si jistý?”

Alec se nad hereckými výkony svého Magnuse musel zasmát. Moc dobře věděl, co udělal, nicméně ani přesto se nehodlal přiznávat. Vyhrál.

,,Alecu, řekni něco!” nabádal ho bratr.

,,Promiň, Jaci, vyhrál jsem,” pokrčil Alec rameny, než vzal Magnuse za ruku. ,,Uvidíme se později,” řekl a odešel i s Magnusem do svého pokoje.

,,Tvůj bratr je taková herečka,” povzdechl si Magnus, když se za nimi zavřely dveře.

,,Jistě že je,” pousmál se Alec. ,,Děkuji ti.”

,,Nemáš zač, jen jsem se chtěl odtamtud co nejdříve dostat. Mít tě jen pro sebe.”

Alecův úsměv se rozšířil, posadil se na postel a stáhl si Magnuse na sebe.

,,Co máš v plánu?” zeptal se Magnus celý zvědavý.

,,Říkal jsem si, že když se k tobě budu brzy stěhovat, měli bychom aspoň pro jednou strávit čas v mém pokoji.”

,,Ve kterém je jen postel a skříň.”

,,No právě.”

V Alecových očích byly malé šibalské plamínky a Magnus konečně pochopil, o co jde.

,,Aha, postel.”

,,Správně.”

,,No, zlatíčko, za jak dlouho se vrátí tvůj rozmrzelý bratr do svého pokoje?”

,,Asi za deset minut.”

,,To na předehru stačí,” přikývl Magnus spokojeně a povalil Aleca zády na postel.