Nemocný

Mycroft vypadal příšerně. Byl bledý, neustále kašlal a smrkal. Ležel na posteli a cítil se, jako kdyby měl za chvíli umřít. Greg kolem něj neustále pobíhal, vařil mu čaje a podával medicínu. Nebýt něj, byl by na tom Mycroft ještě hůř.

,,Děkuji, drahý,” zašeptal tiše Mycroft a přijal od Gregoryho další šálek čaje. Bolelo ho v krku a nemohl pořádně mluvit.

,,Pšš, nemluv.”

Gregory sejmul mokrý obklad na Mycroftově čele a namočil ho do horké vody. Vyždímal ho a pak jej opět položil na čelo. To samé udělal s obkladem kolem Mycroftova krku.

,,Přinesu ti léky,” oznámil a odběhl z ložnice do kuchyně. Vrátil se zpět se třemi tabletami a sprejem do nosu. Mycroft všechny tablety spolknul a zapil. Nastříkal si sprej do nosu a pak se opět položil do postele.

Gregory se na něj usmál a políbil ho na čelo. Sedl si vedle postele a pohladil Mycrofta po ruce. Mycroft se na něj slabě usmál a lehce pokýval hlavou na znak vděku.

Děkuji ti, že se o mě staráš.

,,Nemáš vůbec zač, teď se prospi.”

Mycroft zavře oči a nechal se unášet spánkem.