On odešel

19.08.2018 14:39

 

A/N: Tohle moc neberte vážně, měla jsem blbou náladu a někde se to projevit muselo.

 

Ne Izzy.

Ne Jace.

Jako ironií osudu to byl Alec, kdo zemřel jako poslední, a to i přestože neustále skákal před své sourozence a schytával jejich rány.

I tak ale přežil. Přežil a zemřel jako poslední.

Lovci stínů se nedožívali vysokého věku z celkem jasného důvodu. Proto chránil své sourozence i rodinu jak nejlépe mohl. Nechtěl, nemohl o ně přijít.

Navíc přeci jen oni měli své rodiny a on...on byl sám. Poté, co ho Magnus opustil, pro Aleca to byl konec randění.

Jak bylo psáno v legendách, lovci stínů milovali vášnivě a pouze jednou. Pro Aleca byl Magnus konečná. Magnus byl jediný, kdo dokázal rozbušit jeho srdce. Pouze v jeho přítomnosti nemohl dýchat. Jen jeho dokázal milovat.

Nikdo jiný v něm nedokázal zažehnout jiskru vášně.

Magnus se s ním rozešel.

Byla to Alecova vina.

A pár dní na to opustil svůj domov. Odstěhoval se bůh ví kam a novým nejvyšším čarodějem Brooklynu se stal Lorenzo Ray.

Pro Aleca to byla dost jasná zpráva, že už ho Magnus nechce nikdy vidět, a jako poslušný voják se s tím smířil.

A jestli se snažil víc a víc skákat před své sourozence a schytávat rány určené pro ně, pak to byla pouze jeho věc.

Lovci stínů přeci umírají mladí.

...

Roky ubíhaly.

Jace se oženil s Clary, Izzy se provdala za Simona. A i když se mu snažili dohodit rande s muži, kteří na Alecovi mohli oči nechat, Alec veškerá rande odmítal.

Nepotřeboval děti.

Měl své neteře a synovce, o které se pečlivě staral, a rád si je bral na hlídání.

Nepotřeboval partnera.

Byl hlavou Institutu, což byla práce na plný úvazek.

Alec stárnul. Jeho vlasy úplně zšedivěly a jeho sourozenci se svými partnery umřeli při lovu.

Pro Aleca to byla rána. Čekal, že on bude první z nich, kdo umře.

Tak se ale nestalo.

Nakonec démoni nebyly to, co ho zabilo, ale stáří.

...

Teprve na smrtelné posteli ho dohnaly všechny dlouho potlačené myšlenky na Magnuse.

Kde asi byl?

S kým byl?

Komu věnoval svou lásku poté, co Aleca opustil?

Byl s ním/ní šťastný?

Pamatoval si ho ještě vůbec?

Z nepochopitelného důvodu, aspoň pro něj, ho na jeho smrtelné loži navštívila Cat, která mu většinu otázek odpověděla.

,,Je v Indii. Podle dopisů to vypadá, že se má nanejvýš dobře.”

Podle výrazu v její tváři usoudil, že Magnus si opravdu někoho našel.

Zavřel oči. Věděl, že nebude Magnusovým posledním. Myslel si však, že takováto situace nastane až po jeho smrti. Ne mezitím, co čeká na smrt.

Nicméně dostal, co si zasloužil.

,,Mrzí mě, co se mezi Vámi stalo,” zašeptala Cat.

,,Ne, takhle je to nejspíš nejlepší. Nedokážu si představit, že by tady se mnou tiše seděl, zatímco bychom čekali, až konečně umřu. Takhle je to pro oba lepší. Navíc, podívej se na mě. Mohl bych být jeho dědeček,” zavrtěl Alec hlavou. ,,Skončilo to tak, jak mělo. On mě nemusí vidět v tomhle stavu a já aspoň vím, že je šťastný.”

,,Miloval jsi ho celý svůj život.”

Nebyla to otázka, Cat viděla, jak se mladičký lovec stínů celý svůj život trápil. Jak kdysi oříškové oči plné lásky postupně vyhasly. Jak veškerá naděje na štěstí opustila jeho tělo v momentě, kdy si uvědomil, že Magnus už se nevrátí. Rozhodně ne v době, kdy on bude živý.

Alec pouze přikývl. Nemělo cenu před Cat nic tajit.

,,Miloval jsem ho z celého srdce, dal jsem mu všechno, co jsem ve svých dvaceti letech dokázal. Ale nestačilo to. Jedna moje chyba všechno zničila. Doufal jsem, že když nám oběma dám chvíli na to, abychom si vše promysleli, vrátili bychom se k sobě. Ale on odešel.”

Alec tiše plakal. Vzpomínka na vše, co ztratil, bolela. A skutečnost, že nedokázal být milován jediným člověkem, který o něj jako první projevil zájem, který si ho poprvé všiml ve stínech, ve kterých se skrýval, bolela.

Magnus o něj zpočátku tak bojoval. Bylo nemožné mu odolat.

A po dvou měsících randění vše vzdal, jako by se z něj veškerá vášeň vypařila.

Musel být Alecem pěkně znechucený.

,,Ještě nikdy jsem se necítil tak bezcenný, jako když jsem přišel do jeho bytu a našel ho poloprázdný. Všechny jeho důležité věci byly pryč. A já tu zůstal.”

Cat si k němu přisedla na postel a objala ho.

,,Ani nevím, jestli skončím v jeho krabičce vzpomínek,” vzlykal Alec. ,,To je na všem to nejhorší, Cat, nevím, jestli jsem mu vůbec za něco stál.”

,,Tak či onak, byl jsi nejlepší lovec stínů, kterého jsem v životě potkala. Co jsi dokázal změnit za pár let, bylo úžasné. Změnil jsi život k lepšímu všem tolika lidem. Dal jsi skvělý start do života tolika opuštěným dětem. Nezapomínej na to.”

Alec přikývl, než se nakonec z jeho úst vydrala otázka, na kterou neustále myslel.

,,Myslíš, že by byl na mě hrdý?”

Cat přikývla.

Alec se na ni vděčně usmál a zavřel své těžké oči.

,,Děkuji, že jsi se mnou byla i v mé poslední chvilce.”

,,Můžeš se spolehnout,” usmála se na něj slabě a z jejích očí se pomalu řinuly slzy.

Alecova smrt byla blízko. Oba ji cítili.

Alec zavřel oči.

Jeho hruď se několikrát nadzvedla, než veškeré jeho dýchání naprosto ustalo.

Alec byl mrtvý.

Cat držela jeho ruku, dokud byla ještě teplá. Jakmile celé Alecovo tělo zledovělo, s červenýma očima se zvedla a vtiskla Alecovi poslední polibek na čelo.

Odešla z místnosti, aby dala vědět jeho podřízeným, že můžou připravit Alecův pohřeb.

V Institutu ještě nikdy nepanovala tak pochmurná atmosféra.

Alexander Gideon Lightwood změnil život mnoha lidem.

A mnoha lidem bude také chybět.

…

Drahý Magnusi,

 

píši ti svůj pravidelný měsíční dopis. Za poslední měsíc se toho odehrálo opravdu hodně. Madzie se bude vdávat! Našla si velmi milého upířího chlapce, který o ni pečuje jako skutečný gentleman. K

 

Opravdu jim to spolu sluší. Byla by ráda, kdyby ses na její svatbu aspoň na chvíli zastavil. Zvlášť protože potřebuje někoho, kdo by ji odvedl k oltáři. Chtěla, aby ji odvedl Alec, ale on…

 

Lorenzo Rey konečně odstoupil ze své funkce. Momentálně máme dva kandidáty, ale dosud nebylo rozhodnuto, komu pozice připadne. Znáš čaroděje a naše srazy. Domluvit se na čemkoli je téměř nemožné.

 

Když už je řeč o nových pozicích, Max Lightwood se stal před pár dny novou hlavou Institutu v New Yorku. Nevím, jak jinak ti tuto zprávu něžně ohlásit.

 

Alec minulý týden zemřel. Na lovce stínů se dožil krásného věku. Hned druhého dne byl zpopelněn a stal se součástí Města z kostí. Byla jsem s ním v jeho posledních chvílích, a i když to nejspíše nechceš slyšet, cítím, že ti to musím říct.

 

Miloval tě, Magnusi, do svého posledního dechu.

Byl jsi jeho první a poslední.

Možná by ses měl vrátit.

 

Tak či tak doufám, že se s tebou shledám na svatbě naší Madzie. Samozřejmě si s sebou můžeš vzít kohokoli chceš. Počítáme s tím.

 

S láskou,

Cat

 

Magnus v jedné ruce držel dopis a v druhé omamori, které mu Alexander kdysi koupil. Po jeho tvářích stékaly slzy.

 

Jak mohlo uběhnout tolik let?