Osamělé Vánoce
Q unaveně opřel hlavu o chladné okno a mobil pevně tiskl ke svému uchu. Lehce vydechl a odpovědí mu bylo jemně zašeptané jeho jméno.
,,Quine.”
,,Promiň, já vím,” povzdechl si. ,,Myslel jsem si, že letošní Vánoce strávíme spolu.”
Byli spolu už tři roky a ani jednou spolu Vánoce neoslavili. Buď byl James v zahraničí na misi, nebo ležel v nemocnici. Q si na slavení Vánoc nikdy nepotrpěl, ale tento rok se na ně opravdu těšil. Doufal, že celý den stráví spolu a ráno si vymění dárky. Dárek pro Jamese už asi dva měsíce ležel v trezoru v jeho šatní skříni a Quin se nemohl dočkat, až ho James uvidí. Jak se však zdálo, dárek musel zůstat ve své skrýši ještě o něco déle.
,,Budu se snažit být doma co nejdřív, podrbej za mě Newtona a Pascala. Musím jít. Milluju tě.”
,,Já tebe taky,” odpověděl Q, než James zavěsil.
Q se smutně podíval na své dva kocoury, kteří se na něj znuděně dívali.
,,Letos tu zase budeme jen my tři.”
Diskusní téma: Osamělé Vánoce
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.