Pozvánka
Sherlock s nechutí pozoroval obálku ve své ruce. Moc dobře věděl od koho je, poznával to ozdobné písmo, které zdobilo přední část obálky. S povzdechem obálku otevřel a vyjmul papír uvnitř. Rozbalil ho a začal číst.
Drahý Sherly,
Je to už tak dávno, co jsi naposledy trávil Vánoce se svými rodiči. Byli bychom ti oba moc vděční (zvláště pak tvá matka), pokud bys nás poctil svou návštěvou i s doktorem Watsonem. Byl bych rád, kdybys u nás pobyl v době 23. 12. – 1. 1. Znamenalo by to pro nás opravdu mnoho.
S největší láskou, Siger Holmes.
,,Tati.ˮ povzdychl si opět Sherlock.
Byla pravda, že už dlouho své rodiče neviděl a strávit s nimi nějaký ten čas nebyl špatný nápad. Hloupý nápad ovšem byl, pokud chtěl jejich otec opět pro jednou sjednotit celou rodinu. Zavřít všechny Holmesovi do jednoho domu je šílenost nejvyššího kalibru.
Odhodil dopis i s obálkou na stolek před něj a natáhl se na pohovku. Musel přemýšlet. Neměl rád rodinná setkání, ale z dopisu jeho otce mohl přímo vyčíst otcovu zoufalost. Mohl s jistotou říci, že jeho matce se zase zastesklo a potřebovala mít své synáčky opět pod dohledem.
Sherlock frustrovaně zamručel a zavřel oči. Nenáviděl skutečnost, že ho představa jeho smutné matky dostávala na kolena. Stupidní sentiment.
Najednou uslyšel vrzání schodů a za chvíli otevření dveří. Usmál se. Jeho doktor byl zpět. Slyšel ještě pár kroků, než se k jeho rtům přitiskly jiné. Ušklíbl se a přitiskl si k sobě Johna ještě blíž, až nakonec John ležel na něm.
,,Ahoj,ˮ usmál se John, když se konečně od Sherlocka odtáhnul.
Sherlock neodpověděl, jen se na Johna usmál. John úsměv opětoval a pohodlně se na Sherlockovi usídlil.
,,Co to je? Případ?ˮ zeptal se John a pokynul k dopisu na stolku.
,,Ne, je to dopis od mého otce. Chce, abychom přijeli oslavit vánoční svátky k mým rodičům.ˮ
,,A ty nechceš jet?ˮ
,,Opravdu, Johne, dokážeš si představit mě a Mycrofta v jednom domě tak dlouho, aniž bychom se pokusili navzájem zabít?ˮ
,,A to spolu nedokážete aspoň na chvíli vycházet?ˮ
,,Ne.ˮ
,,Ani kvůli rodičům?ˮ
,,Možná.ˮ
,,Pojedeme tam, bude pro tebe jen přínosem, když strávíš více času v přítomnosti svého bratra.ˮ
,,Bratrů.ˮ opravil jej tiše Sherlock a John se na něj překvapeně podíval.
,,Ono je vás víc?ˮ
,,Ano.ˮ
,,A hodlal jsi mi to někdy říct?ˮ John provrtával Sherlocka přímo vražedným pohledem.
,,Není to důležité.ˮ bránil se Sherlock.
,,Jak že to není důležité?ˮ
,,Nemyslel jsem si, že by tě to mohlo zajímat.ˮ
,,Ty idiote.ˮ zavrtěl John nevěřícně hlavou. ,,Ty jsi ale osel. Koukej sem naklusat a řekni mi všechno, co nevím, ať se můžu připravit na vaše rodinné shledání.ˮ
,,Fajn.ˮ Sherlock obmotal své paže kolem Johna a tiše se pustil do vyprávění o svých bratrech.
…
Mycroft seděl v křesle a s pozdviženým obočím hypnotizoval obálku před sebou. Greg ležel na pohovce a díval se na fotbal. Nic moc z toho však neměl, jelikož jeho oči neustále odbíhaly k Mycroftovi. Už osmnáct minut seděl a díval se na tu zatracenou obálku. Nepohnul se ani o centimetr jen seděl a díval se.
Každou minutou začalo být Mycroftovo chování děsivější, Greg se proto zvedl a kleknul si před Mycrofta. Plný starostí opatrně pohladil Mycrofta po ruce. Okamžitě tím na sebe upoutal Mycroftovu pozornost.
,,Mycey, děje se něco?ˮ zeptal se opatrně.
,,Ne, drahý, nic.ˮ
,,Tak proč tu obálku neotevřeš?ˮ
Mycroft si povzdychl a co nejopatrněji obálku otevřel. Vytáhl dopis uvnitř a začal číst jeho obsah.
Drahý Mycey,
Vím, že jsi dlouhá léta trávil Vánoce se mnou a svou matkou. Vím, že máš nyní svůj život a už dvě léta trávíš Vánoce se svým milým. Nicméně byl bych ti opravdu vděčný, pokud byste mohli oba přijet na Vánoce k nám. Tvou matku by to nevýslovně potěšilo. Byli bychom rádi, kdybys mohl s námi zůstat až do nového roku a strávit tak čas s námi i svými bratry. Doufám, že ti nenaruším žádné plány.
S láskou, Siger Holmes.
,,Toho jsem se obával.ˮ povzdychl si Mycroft a Gregory se na něj tázavě zadíval. ,,Mí rodiče chtějí, abychom k nim přijeli na Vánoce. Obávám se, že od tohoto není úniku. Je mi to líto, Gregory, doufám, že ti to nevadí.ˮ
,,V pořádku. Bude tam i Shelrock?ˮ
,,Ano, i doktor Watson.ˮ
,,Skvěle, takže nebudeme jediní, kteří tyto Vánoce prožijí pod dohledem tvých rodičů.ˮ
,,To zdaleka ne. Jsem zvědavý, jestli pozvou všechny.ˮ
,,Všechny? Ty máš snad víc bratrů?ˮ zeptal se vyděšeně Greg.
,,Ještě dva,ˮ odpověděl Mycroft. ,,Ale nemusíš se bát, chápou lidské pocity a chování mnohem lépe než já a Sherlock.ˮ
,,Proč jsi mi o nich nikdy neřekl?ˮ
,,I přes mou snahu se s nimi nevídám tak často, jak bych chtěl. Nějak jsem se ti o nich prostě zapomněl zmínit. Předpokládám, že se s nimi stejně setkáš. Být tebou, raději bych si vzal s sebou zbraň, protože to budou strašné Vánoce.ˮ
,,Jen to dramatizuješ.ˮ protočil oči Gregory.
,,Opravdu, drahý?ˮ pozdvihl Mycroft obočí. ,,Pamatuješ si na moje a Sherlockovy debaty?ˮ
,,Ano.ˮ přikývl Greg a lehce se nad tou hrozivou myšlenkou ošil.
,,Teď si představ, že takovouto debatu mají mezi sebou čtyři Holmesové.ˮ
,,Pane bože.ˮ vydechl Greg zhrozeně.
,,Přesně. Ještě pořád si myslíš, že nepotřebuješ zbraň?ˮ
,,Myslím, že o tom popřemýšlím.ˮ
,,To bys měl, drahý.ˮ
Diskusní téma: Pozvánka
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.