Priežiūra

Hebké ruce na jeho pokožce rozhodně nebyly něco, co by měl při probuzení cítit. Rozespale otevřel oči. Na jeho těle byly opravdu ruce a vypadaly jako Willovy. Nadechnul se a pomalu se otočil.

Tmavé kudrnaté vlasy, modré oči, světlá pokožka, sladká vůně domova.

Will, který měl na sobě jen tmavě modré spodní prádlo.

,,Wille?ˮ zeptal se nevěřícně.

Will se na něj jen usmál.

,,To se mi zdá?ˮ

Will jen protočil oči a políbil ho.

,,Ne, nezdá. Mrzí mě to. Kdybych věděl, že ten hajzl půjde po tobě, zastřelil bych ho.ˮ

,,Ty nejsi mrtvý?ˮ

,,Cože? Jak tě to napadlo?ˮ zeptal se Will překvapeně.

,,Tobias říkal, že k němu přišli policisté. Říkal, že je všechny zabil.ˮ

,,Jsem živý.ˮ

Will vzal Hannibalovu ruku a přitiskl ji ke svému srdci.

,,Slyšíš? Bije. Pro tebe. Jako každý den.ˮ

Hannibal pohladil pokožku nad Willovým srdcem a přitiskl k ní své ucho.

Buch……Buch…..Buch…….Buch

Tlukot Willova srdce bylo tak uklidňující. Pro Hannibala to byla také nejsladší ukolébavka, kterou kdy slyšel. Will ho jemně pohladil po vlasech.

,,Jsem živý,ˮ zopakoval jemně a prstem setřel Hannibalovy slzy. Hannibal Willův prst chytil a vložil si ho do rtů. Olízl ho a ochutnal slabou chuť svého vlastního trápení.

,,Miluju tě, Wille. Těch několik hodin strávených tím, že jsem věřil tvé smrti. Bylo to příšerné. Nechci tě ztratit.ˮ

,,Málem jsem dostal infarkt, když jsem zjistil, že Tobias se vloupal do tvé kanceláře. Jsem rád, že jsi v pořádku.ˮ

,,Já taky.ˮ

Hannibal se pokusil posadit, ale zapomněl na svou bolavou nohu. Bolestně zasyčel a zůstal ležet.

,,Co se děje?ˮ

,,Tobias mě bodl do nohy. Trochu to bolí,ˮ přiznal Hannibal. Nechtěl svého milence stresovat. To se mu ale nepodařilo.

,,Bodl tě do nohy? Trochu to bolí? Hannibale Lectere, nelži!ˮ

,,Jsem v pořádku, Wille. Jen si potřebuju trochu odpočinout.ˮ

,,Bůh ti žehnej, jestli se pokusíš vylézt z postele.ˮ

,,Ano, tati,ˮ ušklíbl se Hannibal. Will mu vlepil lehký pohlavek, zatímco se Hannibal smál.

,,Idiote,ˮ protočil Will oči a zvedal se k odchodu. Hannibal ho však chytil za ruku.

,,Nechoď. Chci se s tebou pomilovat.ˮ

,,I přesto, jak moc tě miluju, sex nebude. Máš zraněnou nohu.ˮ

,,Kdykoli si můžu jen lehnout, zatímco ty se nade mnou budeš pohupovat.ˮ

Hannibal vtipkoval, ale strach stále zůstával v jeho očích. Zřejmě stále nevěděl, jestli stále spí, nebo se toto opravdu děje. Will měl nesmírnou chuť vrátit se zpět do postele, přitulit si Hannibala do náručí a ukonejšit ho. Věděl však, že Hannibal musel něco sníst a načerpat zpět své síly.

,,Ne,ˮ zavrtěl nakonec hlavou a vstal z postele.

,,Wille,ˮ protestoval Hannibal.

,,Ne. Co si dáš na snídani?ˮ

,,Cokoli uděláš, bude výborné.ˮ

,,Lichotky mě nedostanou do postele.ˮ

,,To ne. To dokážou jen skvělá jídla a dobrá whisky.ˮ

,,Znáš mě tak dobře.ˮ

Will se sklonil a políbil ho.

,,Za chvíli jsem zpět. Opovaž se vylézt.ˮ

,,Ani na záchod nemůžu?ˮ

,,Záchod je jediná, opakuji jediná, výjimka.ˮ

,,Fajn,ˮ přikývl nakonec Hannibal a přikryl se.

,,Hodný kluk,ˮ řekl Will a odešel z ložnice.

Hannibal si spokojeně založil ruce za hlavu a vychutnával si pohled na Willův zadek, dokud mu nezmizel z obzoru.

…

Will se s lehkostí pohyboval v Hannibalově kuchyni. Znal ji stejně dobře jako svou vlastní. Není divu, přeci jen těch jídel, které v ní společně uvařili, bylo mnoho.

Přichystal Hannibalovi míchaná vajíčka s párky, které byly samozřejmě připraveny z lidského masa (konkrétně polákovi, který nebyl schopný vkládat poštu do schránky, ale věčně ji házel na rohožku). Do dvou sklenic nalil pomerančový džus, všechno dal na tác a mohl se vydat zpět do ložnice.

Hannibal se v posteli nacházel ve fázi polospánku, ale jakmile Will vešel, byl opět čilý a na jeho tváři se usadil arogantní úsměv. Will mohl klidně přísahat, že kdyby s Hannibalem nechodil, vzal by tác a roztřískal mu ho o obličej, jen aby ten úsměv zmizel.

,,Víš, teď, když se o mě tak staráš, bychom ti měli pořídit kostým zdravotní sestry.ˮ

,,Zkus to udělat a bodnu tě i do druhé nohy.ˮ

,,Kazíš veškerou mou zábavu,ˮ odfrkl si naoko uraženě Hannibal.

,,Opravdu? Tak to bych asi měl jít.ˮ

Will se začal zvedat z postele.

,,Wille! Zůstaň, prosím!ˮ

Will si s úsměvem sedl zpět k Hannibalovi a podepřel ho, aby se i on mohl posadit. Přisunul tác blíž k nim a každému podal talířek a příbor. Hannibal se s chutí pustil do jídla a div nevrněl blahem.

,,Žádné manipulování, Hannibale! Dokud se neuzdravíš, nebude žádný sex.ˮ

,,Ale ono je to opravdu výtečné. Umíš vařit stejně dobře jako já a moc dobře to víš.ˮ

,,To ale neznamená, že za tvými lichotkami nejsou postranní úmysly.ˮ

,,Možná,ˮ přiznal Hannibal a spolknul další lžíci plnou vajíček.

,,Jez. Musíme tě vykoupat a převléct do čistého oblečení.ˮ

,,Jen lehce kulhám, neusekli mi obě nohy!ˮ

,,Nedokážeš udržet rovnováhu a příšerně kulháš!ˮ

,,Šūdas,ˮ zaklel Hannibal.

,,Š co?ˮ

Chvíli bylo ticho, než Hannibal opět promluvil.

,,Wille?ˮ

,,Ano.ˮ

,,Miluju tě.ˮ

,,Já tebe taky. Jsi připravený na koupel?ˮ

,,Williame!ˮ

…

Will napustil vanu teplou vodou a přilil do ní i trochu předražené pěny, kterou Hannibal zbožňoval. Pomohl Hannibalovi z postele a dostal ho do vody. Když Hannibal ucítil známou vůni, okamžitě nad koupelí přestal protestovat a s úsměvem se díval na svého partnera, který se spokojeně zabořil do vody.

,,Budu vedle. Zavolej, kdybys něco potřeboval.ˮ

,,Jasně,ˮ přikývl Hannibal, i když Willa úplně neposlouchal.

Will jen protočil oči, ale potěšený úsměv z jeho tváře nezmizel. Vrátil se zpět do ložnice a ze skříně vyndal Hannibalovy hedvábné kalhoty na spaní a župan. Sám si oblékl své obyčejné plátěné kalhoty a košili.

O čtvrt hodiny později se vrátil do koupelny a Hannibal zamručel na protest, když si všiml, že je Will opět oblečený.

,,Pojď ven. Ta voda už musí být studená.ˮ

Hannibal se nechal vytáhnout na nohy a pryč z vany. Nechal Willa, aby mu pomohl do pyžama, ale i tak protestoval.

,,Opravdu musím mít i župan? Nejradši bych se válel v posteli nahý. Jsem si jistý, že by ti to nevadilo. Nebo vadilo, Wille?ˮ

Will jen protočil oči a odnesl Hannibala zpět do postele. Na Hannibalově nočním stolku byl hrníček s čajem.

,,Na, napij se a trochu se zkus prospat. Vím, že tě nebolí jen noha. Bude jen dobré, když strávíš co nejvíce času v posteli.ˮ

,,Má ideální představa o trávení času v posteli zahrnuju nás dva a o hodně míň oblečení.ˮ

,,Buď hodný kluk a nechám tě ošukat mě v Jakově kanceláři.ˮ

,,Oh, ano. Konečně správná slova.ˮ

,,Úchyle,ˮ povzdychl si Will.

,,Tik jums, mano brangūs,ˮ odpověděl Hannibal a Will protočil oči. Většinu času miloval, když Hannibal mluvil ve své mateřštině, protože bože, ten hlas! Jindy ho to naopak vytáčelo, protože nevěděl, co jeho drahý říká.

,,Opravdu bych si měl začít brávat kurzy litevštiny,ˮ pomyslel si Will.

Přisednul si k Hannibalovi na postel a před ústy mu podržel hrníček. Hannibal půlku vypil a opět se sklátil do peřin. Trvalo osm minut, než Hannibal zavřel oči a spokojeně usnul.

Will se jen ušklíbl.

,,Jo. Bohu díky za prážky na spaní.ˮ

............................................

Překlad (by Google):

Priežiūra = Péče

Šūdas = Blbost

Tik jums, mano brangūs = Jen pro tebe, můj drahý