Příliš mnoho adrenalinu
Sherlock a John před chvílí chytili dalšího vraha. Lestrade a ostatní policisté ho zatkli a odvezli. Sherlock a John se rozhodli projít. Bohužel jim počasí nepřálo a začalo pršet. Oba běželi temnými uličkami. Narazili na budovu, která měla přístěnek, takže se mohli schovat. Oba se opřeli o zeď a vydýchávali se. Podívali se jeden na druhého a museli se zasmát.
,,To dneska máme štěstí,ˮ pronesl John.
Sherlock se jen zasmál. Zabodl svůj pohled do Johnova obličeje. V žilách mu koloval adrenalin. Pomalu se sklonil k Johnově tváři. John ho sledoval se zatajeným dechem. Sherlock pomalu přitlačil své rty k Johnovým. Ihned se ovšem odtáhl.
,,Já..Johne..promiň.ˮ
V další chvíli však měl kolem krku obmotanou Johnovu ruku a byl přitáhnut k menšímu tělu. John ho náruživě líbal, zatímco ho k sobě pevně tiskl. Sherlock ho natlačil na zeď za ním a prohloubil polibek. Jednou rukou ho přidržoval u zdi a druhou mu pátral po těle. John mu spokojeně vískal vlasy. Jejich jazyky bojovaly o dominanci. Sherlock chtěl jako vždy všechno kontrolovat, ale John se v tomto případě nechtěl podvolit. Nakonec se Sherlock podvolil. Oba si užívali tuto blízkost.
Nebýt nedostatku vzduchu, nikdy by se od sebe neodpojili. Oba byli zadýchání ještě víc, než když běželi.
,,Hmm, to bylo..ˮ Sherlock neměl slov.
,,Úžasné?ˮ
,,Přesně.ˮ
,,Co se stalo s tím tvým: jsem ženatý s prací?ˮ zasmál se John.
,,Co se stalo s tím tvým: já nejsem gay?ˮ opáčil Sherlock.
,,Ty jsi jediná výjimka.ˮ
,,Nápodobně, Johne.ˮ
,,Takže teď jsi můj..přítel?ˮ zeptal se John.
,,Vypadá to tak.ˮ
,,V tom případě je přijatelný další polibek?ˮ
John se nedočkal odpovědi v podobě slov. Místo toho ho Sherlock opět natiskl na zeď.
,,Půjdeme domů?ˮ zeptal se John, když se od sebe odtáhli po druhé. Pořád pršelo a byla nízká pravděpodobnost, že do rána vůbec přestane.
,,Jo,ˮ přikývl Sherlock a vzal Johna za ruku. Oba běželi uličkami a začalo pršet ještě víc. Oba byli na kost promoklí.
Po půl hodině běhu byli konečně na Baker Street. Sherlock rychle vylovil ze svého kabátu klíče a odemkl. Oba vyběhli schody a odemkli svůj byt. Sherlock okamžitě přitlačil Johna na dveře. Strhávali ze sebe promočené oblečení, až tam nakonec stáli nazí. Vášnivě se líbali a prozkoumávali tělo druhého.
,,Ložnice?ˮ navrhl John.
,,Moje nebo tvoje?ˮ
,,Moje,ˮ odpověděl John.
Oba se vydali do Johnovy ložnice. John Sherlocka povalil do postele. Sherlock ho stáhl s sebou. John pomalu sjel polibky na krk. Poté sjel na jeho hruď. Ústy stimuloval jednu bradavku, zatímco druhou laskal rukou, dokud nebyly obě tvrdé. Sherlock pod ním slastí sténal a vrtěl se. John se vrátil k Sherlockovým ústům.
,,Otoč se,ˮ zašeptal mu do ucha a Sherlock se bez protestů otočil. John ho něžně pohladil po zadku. Poté se sklonil a jazykem přejel mezi půlkami. Sherlock mohutně zasténal. John ho ještě chvíli dráždil předtím, než svůj jazyk vnořil do Sherlockova zadku. Sherlock se cítil jako v ráji. Nic podobného nikdy nezažil.
,,Johne…prosím…prosím.ˮ
,,Co? O co prosíš, Sherlocku?ˮ
,,Vem si mě, Johne. Ošukej mě.ˮ
,,Jak si přeješ.ˮ John strčil své tři prsty do Sherlockových úst. Sherlock je začal sát. Když John usoudil, že jsou dostatečně vlhké, vytáhl je. Pomalu začal pronikat jedním prstem. Sherlock byl dostatečně uvolněný, takže mohl přidat další a poté i třetí prst. Když pak narazil na Sherlockovu prostatu, Sherlock sténal jako o život.
,,Johne, prosím!ˮ John ze šuplíku u postele vytáhl krém na ruce, protože neměl lubrikační gel. Nanesl si ho na svou erekci a pomalu ji vsunul do Sherlockova těsného zadku. Začal přirážet pomalu, ale pak zrychlil. Každým přírazem zasáhl Sherlockovu prostatu a Sherlock se málem rozpustil blahem.
John na tom byl podobně. Těsnost a příjemné teplo Sherlockova zadku ho vynášelo do nebes. Ještě zrychlil své přírazy a obmotal svou ruku kolem Sherlockova penisu. Byl tak zatraceně blízko.
,,Johne..za chvíli.ˮ
,,Já vím, lásko, já taky.ˮ
Ještě pár přírazů a tělo pod ním se napjalo.
,,Johne!ˮ
Kolem Johnova penisu se sevřely Sherlockovy svaly a to stačilo na to, aby vyvrcholil taky.
,,Sherlocku!ˮ John vystoupil ze Sherlocka a vyčerpaně se svalil vedle něj. Sherlock ho ochranitelsky objal kolem ramen a vtiskl mu polibek na tvář.
,,Miluju tě, Johne.ˮ
,,Já tebe taky, Sherlocku.ˮ Oba spokojeně usnuli ve vzájemném objetí.
Když se ráno John probudil, Sherlock už byl vzhůru a pozoroval ho.
,,Dobré ráno, Johne,ˮ pousmál se Sherlock a políbil ho. John polibek opětoval.
,,Dobré, Sherlocku.ˮ
Oba se na sebe usmívali.
,,Tak, další kolo?ˮ zeptal se John.
,,Samozřejmě,ˮ vrhl se na něj Sherlock.
…
Mycroft Holmes se bál o svého bratra. Nezvedal mu mobil. Rozhodl se jít sám podívat, co se děje. Vystoupil ze svého černého auta. Zrovna ve chvíli, kdy Detektiv Inspektor Gregory Lestrade klepal na dveře bytu 221B.
,,Mycrofte?ˮ zeptal se překvapeně Gregory.
,,Gregory, co tu děláš? Udělal můj bratr něco?ˮ
,,Ne, jen jsem mu psal ohledně včerejšího případu, ale on mi neodpověděl. Bál jsem se, jestli se náhodou něco nestalo. Co tu děláš ty?ˮ
,,Taky mi neodepsal. Měl jsem strach, jestli se zase do něčeho nenamočil.ˮ
,,Aha.ˮ
V tu chvíli paní Hudsonová otevřela dveře.
,,Detektive, Mycrofte,ˮ kývla na oba. ,,Co pro vás můžu udělat?ˮ otevřela dveře a nechala je oba vstoupit.
,,Kde je Sherlock?ˮ zeptal se Gregory.
,,Uhm..no. Myslím, že je trochu zaneprázdněný.ˮ
Ze shora se ozývaly divné zvuky.
,,Pojďte ke mně do bytu na čaj,ˮ pozvala je paní Hudsonová. Oba si vyměnili nechápavé pohledy, ale následovali ji. Posadili se ke stolu a ona jim nalila čaj.
,,Myslím, že tento týden je budete muset nechat o samotě.ˮ
,,Proč?ˮ zeptali se oba najednou. Překvapeně se na sebe podívali, pak se jen začervenali a napili se čaje. Paní Hudsonová se usmála.
,,Bude chvíli trvat, než si vybijí svoje hormony.ˮ
,,Oh! Ano! Johne, ano!ˮ ozvalo se sotva to dořekla.
V tu chvíli Gregory i Mycroft pochopili.
,,Jak dlouho?ˮ zeptal se překvapeně Mycroft.
,,Od včerejší noci.ˮ
,,Johne! Ano!...Ještě!...Ještě!ˮ
,,Oh! Sherlocku!ˮ ozývalo se.
,,Už tenkrát jsem říkala, že nebudou potřebovat dvě ložnice,ˮ podotkla paní Hudsonová a napila se čaje.
Mycroft i Gregory se šokovaně dívali na paní Hudsonovou.
,,Byla to jen otázka času,ˮ přikývl Gregory po chvíli..
,,Johne!ˮ
,,Sherlocku!ˮ
,,Sbalím si věci a odjedu k sestře,ˮ zamumlala paní Hudsonová.
,,Pošlu pro vás auto.ˮ
,,Děkuji, Mycrofte.ˮ
,,Děkuji za čaj, paní Hudsonová, ale budu muset jít. Nashledanou,ˮ omluvil se Gregory.
,,Také děkuji, paní Hudsonová. Nashledanou,ˮ přidal se Mycroft a spolu s Gregorym odešel.
,,To bylo..nečekané,ˮ řekl Gregory a zavřel za nimi dveře.
,,To tedy ano. Jen doufám, že už nikdy nebudu muset poslouchat mého bratra při sexu.ˮ
,,Oh, drahý. Snad nežárlíš, že tvůj bratr má sex a ty nikoli.ˮ
,,Tss. Jen počkej večer.ˮ
,,Tak večer,ˮ políbil ho Gregory. ,,Zatím, drahý,ˮ usmál se na něj a odešel ke svému autu. Nastoupil a odjel.
Mycroft se pousmál a nastoupil do svého auta. Dnešní večer bude rozhodně zajímavý.