První setkání

Věnováno Tes, která si přála první setkání Hannibala a Willa, kdy Will Hannibala zachrání. Doufám, že jsem splnila tvé očekávání.

Hannibal měl neuvěřitelné štěstí přitahovat na sebe pozornost dalších sériových vrahů, což ho přivedlo do této situace. Jenže kromě jeho nesmírné štěstěny za to mohl i jeho oblíbený pacient Franklyn, který mu jednoho sérového vraha přivedl rovnou ke dveřím. Doslova.

Hannibal si chtěl vychutnat svou oblíbenou operu, ale místo toho na zádech neustále cítil Franklynův pohled. A na něco tak překrásného se soustředí jen těžko, zvlášť když vám něco tak odporného propaluje záda. Kvůli zkaženému večeru nebyl v dobré náladě a dával to dotěrnému Franklynovi jasně najevo.

Franklyn se u něj druhý den zastavil i se svým kamarádem Tobiasem Budgem. Hannibalovi stačil jediný pohled na muže před sebou a věděl, s kým má to potěšení. A byl si toho vědom i Tobias.

Poté, co Hannibal přijal Franklynovu omluvu, oba muži odešli. Ovšem dvanáct hodin po jejich odchodu se Tobias vrátil a Hannibala překvapil. Omámil ho, svázal ho a odvezl ho do svého obchodu. Hannibal se zmohl jen na velice slabý boj, po omámení neměl šanci.

Hannibal nyní seděl ve sklepě na zemi a snažil se přijít na to, jak se odtud dostat, zatímco Tobias nahoře prodával hudební nástroje. Nezbývalo mu čekat, než účinky drog vyprchají a on bude moci používat celou svou sílu.

Hannibal právě počítal počet strun tady dole, když se z vrchu ozvaly výstřely. Už brzy uslyšel kroky na schodech. Se zájmem zvedl hlavu a viděl, jak k němu utíká mladý muž se zbraní v ruce. Neměl na sobě uniformu, takže bylo jasné, že bude jedním z agentů FBI.

,,Jste v pořádku?” zeptal se ho agent, zatím co ho rozvazoval z provazů.

Hannibal se zmohl na pouhé kývnutí.

,,Záchranka už je na cestě. Budge je mrtvý.”

,,Díky bohu,” ulevil si Hannibal a promnul si své ruce.

,,Tak nějak,” přikývl agent a zasmál se. ,,Vidím, že pan Budge nebyl tím nejlepším hostitelem.”

,,O tom mi povídejte. Jsem Hannibal Lecter.”

,,William Graham, zvláštní agent, ale říkejte mi Wille.”

,,Pouze pokud mi budete říkat Hannibale.”

,,Těší mě, bojím se jen, že okolnosti našeho setkání nejsou zrovna ideální.”

,,S tím musím souhlasit.”

,,Jste nějak zraněný?” zeptal se ho Will starostlivě.

,,Ne,” odpověděl Hannibal a využil příležitosti, aby si Willa pořádně prohlédnul. Jeho zachránce byl o trochu menší než on, měl tmavě hnědé kudrnaté vlasy a krásné modré oči. Vypadal jako anděl. Stačilo ho jen vysvléknout z toho příšerného oblečení a nahého ho položit na jeho postel.

,,Měli bychom jít nahoru na čerstvý vzduch. Příšerně to tady smrdí.”

,,Není divu. Vyráběl zde své struny, radši ani nechci vědět, co používal.”

,,Můžete chodit?”

,,Vcelku ano, ale budu potřebovat pomoc.”

Will jen přikývnul a pomohl Hannibalovi na nohy. Obmotal si jednu Hannibalovu ruku kolem krku a pomalu mu pomohl po schodech do přízemí. Při jejich cestě prošli kolem Tobiasovi mrtvoly a Hannibalovi se naskytl krásný pohled na mrtvolu.

Bylo jasné, že Will se s Tobiasem nepáral a pořádně mu nakopal zadek. Tobias měl po celém obličeji modřiny. Will vše navíc završil dvěma střelnými ránami do jeho těla. Byla to tečka nakonec, která Tobiase usmrtila.

Hannibal věděl už teď, že Will má v sobě hodně potenciálu, kterého by se dal skvěle využít. Stačí pár požďuchnutí do správného směru a již brzy bude mít po svém boku dokonalého společníka.

Will Hannibala posadil do křesla a otevřel okno, aby se mohl Hannibal nadýchat čerstvého vzduchu.

,,Co děláte v sobotu večer?” zeptal se a rozepnul si dva vrchní knoflíky u své košile.

,,Zatím nic, proč?”

,,Teď, když jste mi zachránil život, je jen spravedlivé, že vás pozvu na večeři. Vařím já.”

,,Je to má práce, opravdu nemohu nic takového přijmout.”

,,Trvám na tom. Tady je moje vizitka, zavolejte mi, ať můžeme dořešit detaily a také si promluvit o Tobiasovi.”

,,O Budgeovi? Proč?”

,,Vidím, jak jste si jeho smrt vychutnával. Zabil jste ho vlastníma rukama, použití zbraně byl jen krásný detail. Měli bychom si promluvit o vašich vraždících tendencích. Nejlépe v mé posteli.”

Hannibal svůdně zamrkal na Willa, který na něj jen nevěřícně zíral.

,,Těšilo mě, Wille,” řekl, než do Budgeova obchůdku vletěli policisté a doktoři, kteří okamžitě Hannibala odvezli.

Will stál celou dobu na místě a nejistě hleděl na krémovou vizitku ve svých rukách.

Co to právě potkal za chlapa?

…

Hannibal dokončoval svou večeři. Snažil se, aby bylo jídlo, co nejlepší. Přeci jen ho dneska čeká výjimečný host. Víc než na vzhled jídla dnes dbal na svůj vzhled. Oblékl si svůj nejlepší oblek, navoněl se svou nejlepší a také nejdražší kolínskou. Musel uznat, že vypadal skvěle.

Přesně v sedm hodin se rozezvonil zvonek a Hannibal utíkal ke dveřím. S úsměvem otevřel a poodstoupil, aby jeho host mohl projít.

,,Dobrý večer, Wille.”

,,Dobrý večer, Chesapeakský rozparovači.”