Sebedůvěra

Věnováno: ThePavlaBlog

,,Občas si přeju, abych byl normální,” řekl z nenadání Sherlock.

John se na něj nevěřícně podíval.

,,Cože?”

,,Slyšels mě.”

John na prázdno zavřel pusu, než ji opět otevřel.

,,Proč?”

,,Lidé by si mě víc vážili, dokázal bych líp rozumět citům a nedělal bych ti takovou ostudu.”

,,Děláš si srandu?”

,,Ne.”

,,Sherlocku, ty se nepotřebuješ změnit. To lidé kolem tebe ano. Kdybys ty nebyl ty, nemiloval bych tě. Jsi výjimečný, Sherlocku. Nejsi nudný.”

,,Tím chceš nazvat všechny lidi na světě nudnými?”

,,Všechny ne, ale většinu ano.”

,,Jsem překvapený. Většinou jsem to já, kdo nadává na lidi.”

,,Teď to očividně musím být já, protože ty jsi zešílel.”

,,Jen si přeju, abych ti víc vyhovoval.”

,,Ty mi ale vyhovuješ, Sherlocku! Miluju tě takového, jaký jsi. Moc dobře jsem věděl, do čeho jdu, když jsme začali randit. Miluju tě, jasné?”

Sherlock s malým úsměvem přikývl.

,,Ano, já tebe taky, Johne.”

,,Tak se mi to líbí, teď pojď do ložnice, ať ti můžu ukázat, jak moc si tě vážím.”