Svatba

Věnováno: Alexis

,,Tys co?!” zařval Jim nevěřícně.

,,Požádal jsem ho o ruku,” odpověděl Alex klidně, jako by na něj právě neřval nejnebezpečnější muž v celé Británii.

,,Ještě jednou, koho že jsi to požádal o ruku?” zeptal se Jim a snažil se uklidnit. Sebastian vedle něj ho pevně držel za ruku a sám se snažil vstřebat informaci, kterou jim jejich syn sdělil.

,,Hamishe Watson-Holmese,” odpověděl stále klidně, i když měl co dělat, aby e nad otcovým výrazem nerozesmál.

,,Ale jak? Co? Proč?” ptal se nesmyslně Jim.

Sebastian se vystrašeně podíval na svého manžela a následně na svého syna.

,,Právě jsi rozbil svého tátu,” oznámil mu.

Alex se jen pousmál. Sebastian protočil oči a objal Jima. Ten se po chvíli konečně vzpamatoval a podíval se na svého jediného syna.

,,Můžeš mi sakra vysvětlit, proč jsi požádal o ruku malého Holmese?”

,,Protože ho miluju, jsme spolu čtyři roky, z toho rok a půl spolu žijeme. Bylo na čase, abychom se zasnoubili.”

,,Jak to sakra myslíš čtyři roky? To jsi s ním chodil ještě, když jsi bydlel u nás.”

,,Ano.”

,,A hodlals nám to říct?”

,,Ne, protože by ses ho pokusil zabít.”

Jim se nadechoval k odpovědi, ale Sebastian ho předběhl.

,,Má pravdu, zabil bys ho. Co máte v plánu dál?” zeptal se Alexe.

,,Po svatbě se přestěhujeme do většího bytu, potřebujeme více prostoru pro miminko.”

,,MIMINKO?!!!” zařvali oba manželé současně.

,,Ano, za sedm měsíců přivede Hamish na svět naše děťátko. Tak přijdete na naši svatbu nebo ne?”

 Sebastian s Jimem na něj oba civěli.

,,Asi jsem je rozbil,” pomyslel si Alex a povzdechl si. Ještě že jim neřekl, že čekají dvojčátka.