Těhotná Vicky (Pro ThePavlaBlog)

25.01.2016 17:15

 

A/N: Tato povídka nepatří do série Vzpomínky!

 

Vicky si živě dokázala představit, co ji čeká. Rozhovor s jejími rodiči na toto téma bylo něco, co by nejraději vynechala. Naneštěstí jim to musela říct. A čím rychleji, tím lépe.

Rodiče už na ni čekali v jejich domě v obýváku. Na stole byla konvice s jejím oblíbeném čajem a talíř se sušenkami.

,,Jsme tak rádi, že jsi za námi přijela,” usmíval se Mycroft.

Od doby, co se všechny jeho dcery odstěhovaly pryč, byl nesmírně vděčný za každou návštěvu či telefonát, který od svých dcer dostal. Začínal chápat, jak se cítili jeho rodiče a proč mu tenkrát tolik nadávali.

,,Já taky,” usmála se Vicky a usrkla horkého čaje.

,,Tak jak se máš, Vicky?”

,,Dobře. V práci je všechno v pohodě a Joseph se má taky dobře.”

Při zmínce jména jejího přítele se oba muži znechuceně ušklíbli. Nenáviděli Josepha. N-E-N-Á-V-I-D-Ě-L-I. S Josephem se seznámila na univerzitě a už spolu chodili pět let. Joseph byl velmi inteligentní, zdvořilý muž, který jim připadal až příliš dokonalý. Podezřívali ho, že má nějaké děsivé temné tajemství.

Vicky se nad tím musela zasmát. Josephovo nejtemnější tajemství maximálně bylo, že si oblečení skládal do šatníku podle barev. Bylo to zvláštní, ale také jedna z věcí, co na něm tolik milovala.

,,Ano, Joseph, ještě pořád ti píše básně na ubrousky?” zeptal se Mycroft s očima upřenýma na nejbližší nůž.

Vicky šťastně přikývla a dala si sušenku na odvahu.

,,Víte, musím vám něco říct.”

Oba zpozorněli a přesunuli svou pozornost na ni. Bylo to velmi nepříjemné.

,,Co se děje? Ublížil ti nějak? Stačí říct, ještě stále mám v Yardu kontakty,” začal okamžitě vyzvídat Greg.

,,Nic mi neudělal, miluje mě,” uklidnila ho. ,,Já..my..já jsem těhotná.”

Kdyby nebyla situace tak vážná, Vicky by se zasmála. Mycroft vypadal jako ryba na suchu a Greg zase vypadal, jako by ho každou minutu měl trefit infarkt.

,,Já ho zabiju!” vykřikl Greg a chystal se odběhnout do ložnice pro zbraň.

,,Ne, prosím, tati! Oba jsme chtěli dítě! Ani nevíš, jakou máme radost. Joseph mě včera požádal o ruku, budeme se brát.”

,,Jsi na dítě moc mladá!” děsil se Mycroft.

,,Je mi dvacet osm, tati!”

,,Moc mladá! Já věděl, že mám toho bastarda zabít dřív, než do tebe stihne vrazit ptáka!”

,,Tati!” vykřikla Vicky zděšeně. ,,Jestli toho okamžitě nenecháte, odjedu s Josephem do Švýcarska, kde mu nabízeli práci. Nebýt toho, že chci žít ve stejném státě, klidně bych s ním odjela. Nenuťte mě si to rozmyslet.”

To je dokázalo zklidnit. Překvapeně na ní hleděli.

,,Vicky, ale on-”

,,On je můj přítel už šest let. Milujeme se a já jsem schopná kvůli němu udělat cokoli. Stejně jako on kvůli mě. Dostal nabídku na práci, kterou chtěl dělat. Tady není jisté, jestli se jí vůbec dočká. Ale kvůli mě se mnou tady zůstal. Víte co řekl? Moje přání je i jeho přání! I když ho nenávidíte.”

Sklonili hlavu. Styděli se za své chování, ale bylo přirozené, že chtěli ochránit své holčičky od bastardů, kteří jim mohli ublížit.

,,Promyslete si, co chcete udělat.”

Vicky se sbalila a odešla z domu pryč. Měla toho dost. Jakmile byla z dosahu svých rodičů, vytáhla mobil a zavolala Caty.

,,Tak jak to šlo, sestřičko?” zeptala se Caty.

,,Jak jsme čekaly.”

,,Vytáhla sis nejkratší špejli, muselas to říct první.”

Vicky si povzdechla. Podělaná losovací hra.

,,Jsem opravdu zvědavá, co budou naši dělat, až zjistí, že ty a Mary s Nicky jste zbouchnuté taky.”

,,To bude opravdu zajímavé, zvlášť protože naše partnery nenávidí možná víc než tvého Josepha.”

,,No, hodně štěstí.”

,,Díky.”

…

Když se večer vrátil Joseph domů, byl celý nadšený. Konečně se dostal na pozici, po které tak dlouho toužil.

Vicky věděla, co to znamená. Položila si ruku na bříško a pousmála se.

Její rodiče učinili konečné rozhodnutí.