To snad ne

Další povídka od Tess :)

,,Děkuji za pozvání na večeři.‘‘

,,Rád jsem tě pozval Wille.‘‘

Hannibal s úsměvem postavil před Willa talíř s jedním ze svých uměleckých výtvorů. Will úsměv opětoval, vzápětí se však nešťastně zadíval do talíře. Vzal do ruky vidličku, znovu se smutně podíval na jídlo a pak plaše pohlédl na svého hostitele.

,,Děje se něco?‘‘

,,Omlouvám se, ale tohle jíst nebudu.‘‘

Hannibal se zaraženě na Willa díval. V jeho tváři se nepohnul ani jeden sval, ale přesto usilovně přemýšlel. Will nechce jíst mé jídlo. Je strašně empatický, ví snad, z čeho bylo připraveno?

Willa Hannibalovo mlčení znervóznilo, rozhodně jej nechtěl urazit.

,,Omlouvám se, já jsem vegetarián.‘‘

,,To snad ne.‘‘

Bylo jediné, na co se zcela vystresovaný Hannibal zmohl.

,,Víš, mám strašně rád zvířata a nemohu jíst nic, kvůli čemu nějaké zvířátko zemřelo.‘‘

Hannibal prudce vydechl.

,,Tohle ale sníst můžeš, máš mé ujištění, že kvůli mému jídlu žádné zvířátko nezemřelo.‘‘

Will si Hannibala pečlivě prohlédl, jestli si z něj nedělá legraci. Ne nedělal, to co řekl, myslel vážně. Ovšem porce na jeho talíři tak nádherným způsobem voněla a i to dobře vypadalo. Takže se s chutí pustil do jídla.

Hannibal jej s obrovskou úlevou a spokojeností pozoroval. Will dojedl, odložil příbor a teprve teď, se pořádně zamyslel nad obsahem Hannibalových slov.

,,Říkal jsi, že to maso není z žádného zvířete?‘‘

,,Ano.‘‘

Will nepatrně zaváhal, než položil další otázku.

,,Takže je logický předpoklad, že to maso je lidské?‘‘

,,Ano je.‘‘

,,V tom případě se maso na můj jídelníček vrátí.‘‘

,,Bude mi ctí pro tebe vařit.‘‘

,,I vraždit, je mi naprosto jasné, že to ty jsi ten rozparovač.‘‘

Hannibal už nic nekomentoval, jen se spokojeným úsměvem sklidil nádobí ze stolu.