Vakarienė

Will seděl v křesle na verandě a pozoroval, jak si jeho psi hrají. Spokojeně skotačili a Will jim občas házel míčky, se kterými se k němu vrátili. Will se jim snažil vynahradit všechen čas, kdy nebyli spolu. Buď byl Will v práci, nebo ho honil Jack, nebo trávil čas s Hannibalem. Na svoji malou rodinku neměl čas a to ho mrzelo.

Věděl, že to tak dál nejde. Pořád přebíhal mezi Jackem, Hannibalem a svým domem a už jej to unavovalo. Věděl, že si bude muset s Hannibalem promluvit o možnosti, že by se nastěhovali do jednoho domu. Bylo by to tak pro něj jednodušší, ale znamenalo by to odhalit jejich vztah a z toho by mohl mít Hannibal problémy. I když nebyl jeho oficiální psychiatr, pořád byl placený FBI za Willova sezení.

Will si povzdychl, proč jeho život nemohl být jednoduchý? Byl jiný, věděl to celý život, cítil to. I ostatní to cítili. To byl důvod, proč na sebe upoutal Hannibalovu pozornost, proč ho Jack tak moc chtěl mít jako konzultanta. To byl důvod, proč se schovával a izoloval od ostatních. Každý po něm něco chtěl.

Jeho vztah s Hannibalem bylo úplně něco jiného. Hannibal se k němu choval jako k sobě rovnému, jednal s ním narovinu, choval se k němu jako k obyčejnému člověku ne jako k porcelánové panence (i když i to se trochu změnilo, což se dá očekávat, když se z vás stanou milenci a váš vyvolený je majetnický psychopat). Hannibal by opravdu raději zemřel, než by dovolil, aby mu někdo Willa vzal. Will to shledal zábavným, ale zároveň mu to lichotilo.

Hannibala by za nic na světě nevyměnil. Konečné rozhodnutí bude jen na něm. Bude chtít ohrozit svou kariéru, nebo vše zůstane při starém? Will tušil, že Hannibal bude mít připravené i další možnosti, protože se řídil podle hesel: Vždy připraven! A Buď vždy o několik kroků napřed než tvůj nepřítel! Will unaveně zavřel oči. Nějak to společně vyřeší.

Winston zvědavě zvednul hlavu a podíval se na svého pána. Cítil stres, který jeho pán cítil. Doběhl k němu a položil svou hlavu na jeho stehno. Doufal, že mu tak zvedne náladu. Will otevřel oči a usmál se na něj.

,,Hodný kluk,ˮ řekl a pohladil ho po hlavě. Ostatní psi si všimli, že Winston získává více pozornosti než oni a přiběhli k nim také. Will se upřímně zasmál a sednul si na podlahu, aby k nim byl blíže a mohl je všechny pohladit.

,,Půjdeme na procházku?ˮ zeptal se a když se ozvalo souhlasné zaštěkání, šel se převléct.

…

,,Je to vynikající. Co je to za maso?ˮ zeptal se Jack a spokojeně se ládoval.

,,Králík,ˮ odpověděl Hannibal a spokojeně ho pozoroval. Tohle má za to, jak se chová k Willovi. Nejenže mu naservíroval to nejčerstvější lidské maso, které měl ve své ledničce, navíc s ním jedl u stolu, na kterém se s Willem již tolikrát milovali.

,,Povězte mi, doktore, dělá Will při terapii nějaké pokroky?ˮ

,,Sice malé, ale myslím, že každou chvíli se stává o něco stabilnějším. Ale neviděl jsem ho na místě činu, nedokážu tak plně posoudit, jestli na něj naše sezení mají vliv i v jiných prostředích.ˮ

Nemáš nejmenší potuchu, jak moc je stabilní. Ani jak moc rád mě sleduje při vraždění.

,,Možná byste s námi mohl vyrazit na další místo činu. Mohl byste Willa pozorovat a třeba nám i s něčím poradit. Nikdy není na škodu mít víc očí.ˮ

To si opravdu věříš.

,,Velmi rád,ˮ přikývl Hannibal. ,,V poslední době se mi zdá, že na Willa je toho trochu moc. Neměl byste mu dát na chvíli od práce v terénu pokoj?ˮ

,,Rád bych, ale lidé umírají. Potřebuji, aby zachraňoval životy.ˮ

To je tvoje práce zachraňovat životy, mého Willa do toho netahej. Tlač na něj ještě víc a přísahám, že ho před tebou skryju. Ve své ložnici, samozřejmě.

,,Myslím, že by mu aspoň dvoudenní pauza pomohla.ˮ

,,Popřemýšlím o tom.ˮ

Nepopřemýšlíš, uděláš to.

,,Myslím, že Will bude k lepšímu užitku, když bude odpočatý.ˮ

A taky když nebude věčně pendlovat mezi tebou, mnou a svými psy. Zřejmě bych si ho měl nastěhovat k sobě. Budeme mít na sebe více času a Will nebude tak unavený. Ne tak moc.

,,Dobrá tedy, doktore. Potřebuji, aby Will dodělal poslední vraždu Chesapeakského rozparovače a pak mu klidně dám volno.ˮ

No ještě, abys mu ho nedal.

,,To oceňuji, děkuji. Ještě?ˮ

,,Ano, prosím.ˮ

…

Po skončení večeře a vyprovodění Jacka ven, Hannibal umyl nádobí a pouklízel. Jídlo, které nechal bokem, vložil do plastových nádob. Byla by škoda, kdyby Will neochutnal jídlo vyrobené z muže, jehož vraždu pozoroval s takovým zájmem. Zamknul dům a nasedl do svého auta. Čekal ho hodinový výlet do Wolf Trap. Pro Willa však udělá všechno. Naprosto všechno.

…

Will skončil svou procházku se psy a vrátil se zpět domů. Dal jim granule a čistou vodu. Psi se spokojeně pustili do jídla, po dlouhé odpolední procházce jim vyhládlo. Will je nechal jíst a šel se osprchovat.

Vešel do koupelny, kde se svlékl. Pustil na sebe proud horké vody a opřel se o kachličky. Bylo to dlouho, co měl naposledy skoro celý den jen pro sebe. Uznal však, že to byla příjemná změna. Zvlášť, když mu za zády nevisel Jack. Měl by mít takové volno častěji, bylo rozhodně příjemné na chvíli vypadnout z toho světa venku a schovat se do svého malého se svou rodinou.

Po dlouhé době vyšel ze sprchy ven a hodil na sebe jen čisté spodní prádlo a župan, který byl samozřejmě od Hannibala a stál pravděpodobně víc, než kolik byla jeho měsíční výplata. Will už se naučil na tyto věci nedbat a nechat Hannibala dělat si, co chce. Byl tvrdohlavý a rozmluvit mu jeho úmysly bylo těžké, ne-li nemožné.

Vrátil se zpět za psy, kteří se s plnými bříšky uvelebili na své postele a přikrývky. Will se usmál a vydal se do kuchyně připravit si nějakou lehkou večeři. Doslova. Nasypal si do misky lupínky a zalil je teplým mlékem. Rychle je spořádal a uklidil po sobě nádobí. S knihou v ruce se uvelebil na pohovku.

…

Bylo krátce po jedenácté hodině, když Hannibal dorazil k Willovu domu. Doufal, že Will bude ještě vzhůru. Když však odemknul dveře a uviděl Willa spát na pohovce, bylo jasné, že opět přijel pozdě.

S povzdychem za sebou zamknul dveře a šel do kuchyně, aby vložil plastové nádoby s jídlem do lednice. Poté se vrátil zpět do obýváku. Vzal Willovi z rukou knihu a položil ji na stolek. Willa vzal do náručí a zamířil s ním do ložnice, kde jej něžně položil na postel.

Hannibal byl velmi čistotný a odejít do postele bez koupele byl pro něj hřích. Použil Willovu sprchu a jen s ručníkem kolem pasu si lehl vedle Willa. Přikryl je peřinami a přisunul si Willa blíže k sobě. Zavřel oči a vdechnul vůni Willova šamponu.

Ano, takto by mohl usínat pořád.

.......................................

Překlad (by Google):

Vakarienė = Večeře