Jako kočky a psi

A je to tu. Poslední díl adventního kalendáře.

Věnováno: Tince

Sherlock Holmes Johnovi připomínal kočku. Většinu času lenivěl na pohovce, miloval mazlení a téměř vrněl pokaždé, když ho John hladil nebo se s ním miloval. Pokaždé k němu přilnul a bylo těžké se ho zbavit. John si ale nestěžoval. Miloval mazlení a Sherlock ho jím skoro každý den zasypával. Stejně jako kočky byl i Sherlock náladový. John s ním vše vydržel. Miloval a nehodlal se ho zbavit.

Sherlock byl to, co John potřeboval. Někdo, ke komu by se mohl tulit, kdo by mu dokázal, že je milovaný. Někdo, o koho by se John mohl starat.

John Watson připomínal Sherlockovi psa. Byl nesmírně loajální, neopouštěl ho ať se dělo cokoli, dával na něj pozor, hlídal každý jeho krok. Vychutnával si každý Sherlockův dotyk, pořád prosil o další, i když už jich obdržel miliony. Zasypával Sherlocka s radostí láskou, protože dostával tolik lásky nazpět.

John byl přesně to, co Sherlock potřeboval. Někdo, kdo by stál při jeho straně za každých podmínek, kdo by se o něj staral, neopouštěl ho a chránil ho. Někdo, kdo by se o něj staral.

Kočky a psi spolu možná nevychází, ale tito dva byli výjimkou.